Když budete svědkem, jak dítě už předem zpochybňuje možnost úspěchu, upozorněte je, že si tím připravuje horší podmínky. Přimějte dítě říci nahlas nějakou větu vyjadřující víru v úspěch, a opakovat si ji.
Velmi výrazně se nedůvěra v úspěch projevuje třeba v hodinách tělesné výchovy, např. při přeskoku přes kozu. Většina neúspěšných pokusů je zapříčiněna nikoliv neschopností kozu přeskočit (natolik fyzicky nezpůsobilých dětí opravdu mnoho není), ale přesvědčením, že se to nepodaří. Já sama jsem jako dítě dlouho kozu přeskočit nedokázala, přestože jsem byla průměrného vzrůstu, přiměřené váhy, síly i obratnosti. Prostě jsem se bála - protože jsem nevěřila v úspěch svého pokusu. Teprve později, když jsem si jednoho dne uvědomila, že není objektivního důvodu, proč bych to neměla zvládnout, a odhodlaně jsem do skoku vložila veškerou energii, ejhle - povedlo se! Objev, že jsem se vlastně jen sama mentálně blokovala (tehdy jsem si to přirozeně takto učeně neformulovala), byl pro mě převratný. Bohužel mě nenapadlo tento jev zobecnit a rozšířit na ostatní oblasti života.
Jako učitelka jsem pak stejné příznaky nedůvěry v úspěch rozpoznala i u svých žáků. Vytyčovala jsem jim tedy postupné cíle a ujišťovala je, že toho dalšího dosáhnou stejně tak jako toho předešlého. Nahlas si měli říkat: Já to dokážu! Co se kozy týče - děti se postupně odrážely výš a výš, časem vyskočily až na ni, a nakonec ji většina z nich přeskočila. Není to samozřejmé otázka jedné hodiny. Přesto praxe potvrzuje, že když soustavně dáváte dítěti najevo, že v ně věříte, a vedete je k tomu, aby věřilo v sebe i v příznivé okolnosti, jeho výkony se jednoznačně zlepšují.
Platí to nejenom pro tělocvik, ale pro všechny předměty i jakoukoli jinou činnost. Americký psycholog Lawrence E.Shapiro říká: "Dítě, které si myslí, že je průměrný žák a nemůže mít lepší známky, bude vědomě nebo podvědomě směřovat své úsilí k prostřednosti bez ohledu na to, jaký je ve skutečnosti jeho intelektuální potenciál."
Můžeme děti podporovat ve stanovování si dílčích, snadněji dosažitelných cílů. Jejich postupné plnění bude děti motivovat, dodávat jim sebedůvěru a pocit, že mohou svou budoucnost samy významně pozitivně ovlivňovat.
© Všechna práva vyhrazena - Mgr. Markéta Klingerová